Otužování se v posledních letech stalo masovým fenoménem. Lidé skáčou do zamrzlých rybníků, dávají si ledové sprchy a slibují si od toho jediné – neprůstřelnou imunitu a konec věčným rýmám. Co se ale v těle reálně děje, když na sebe pustíte ledovou vodu, a co na to říká věda?
Pojďme si odmyslet marketingové řeči a podívat se na tvrdá fakta.
Co se děje v těle během ledové sprchy?
Jakmile na kůži dopadne ledová voda, tělo to vyhodnotí jako stav ohrožení života. Nastává takzvaný akutní chladový šok.
- Vyplavení hormonů: Mozek okamžitě zaplaví tělo koktejlem hormonů – primárně adrenalinem, noradrenalinem a kortizolem. Tyto stresové hormony vás okamžitě proberou, zrychlí se tep a prohloubí dýchání.
- Vasokonstrikce: Cévy v periferních částech těla (ruce, nohy, kůže) se bleskově stáhnou, aby krev neprochladla a udrželo se teplo u životně důležitých orgánů v jádru těla.
- Dopaminový skok: Po šoku a následném zahřátí dochází k masivnímu, dlouhodobému vyplavení dopaminu (hormonu radosti). Proto se po otužování cítíte psychicky skvěle a plní energie.
Reálný dopad na imunitu: Co potvrzují studie?
Vztah mezi chladem a imunitním systémem je komplexní. Otužování imunitu nezachrání ze dne na den, ale funguje jako kontrolovaný trénink.
Zvýšení počtu bílých krvinek
Několik vědeckých studií potvrdilo, že u lidí, kteří se pravidelně otužují, dochází k mírnému vzestupu koncentrace bílých krvinek (monocytů a lymfocytů), které jsou klíčové pro boj s infekcemi. Tělo si v reakci na pravidelný chladový stres zvyká na mobilizaci obranných sil.
Nizozemská studie o snížení nemocnosti
Jedna z nejcitovanějších studií zkoumala přes 3000 lidí, kteří si po dobu jednoho měsíce dávali na konci ranní sprchy 30 až 90 sekund ledové vody. Výsledek? Skupina praktikující ledovou sprchu vykazovala o 29 % nižší absenci v práci kvůli nemoci oproti kontrolní skupině. Zajímavé je, že tito lidé nebyli stoprocentně imunní vůči virózám – rýmu sice dostali, ale její průběh byl natolik mírný, že je nevyřadil z běžného fungování.
Protizánětlivý efekt
Pravidelné vystavení chladu pomáhá snižovat hladinu chronického zánětu v těle. Právě dlouhodobý skrytý zánět přitom imunitní systém vyčerpává a oslabuje. Chlad funguje jako resetovací tlačítko.
Jak začít a imunitě neublížit
Největší chybou nováčků je přemíra nadšení. Pokud skočíte do ledové kádě bez přípravy, imunitu neposílíte – naopak ji extrémním stresem vyčerpáte a druhý den se probudíte s angínou.
- Začněte pomalu (Metoda ranní sprchy): Nechte si na konec své běžné teplé sprchy 15 sekund studené vody. Každý týden přidejte 10 sekund, dokud se nedostanete na 1 až 2 minuty.
- Klíčem je pravidelnost: Tělo si buduje adaptaci pouze tehdy, když chlad zažívá opakovaně. Lepší je dát si 30 sekund ledové vody každé ráno než jednou za čtrnáct dní vlézt na 5 minut do ledového jezera.
- Dýchejte: Chladový šok vás donutí lapat po dechu. Snažte se vědomě dýchání zpomalit a prodloužit výdech. Tím dáte mozku signál, že nejste v reálném nebezpečí smrti a tělo se začne uklidňovat.
Kdy se ledové vodě raději vyhnout?
Otužování je skvělý preventivní nástroj pro zdravé lidi. Pokud už na vás ale „něco leze“, cítíte škrábání v krku nebo únavu, ledovou sprchu striktně vynechte. V té chvíli tělo potřebuje energii na boj s virem a chladový šok by ho dorazil. Otužování je rovněž rizikové pro lidi s kardiovaskulárními problémy, protože prudké stažení cév extrémně zvyšuje krevní tlak.