Zatímco poruchy spánku při psychických a fyzických onemocněních lze postupně odstranit léčením základní choroby, existuje velká skupina lidí, kteří trpí nespavostí ze zdánlivě banálních důvodů. Jde například o zlozvyky, jako je nadměrné pití kávy, kouření, pracovní stres, psychické napětí, špatný večerní režim nebo nepravidelné usínání.
Někteří lidé příliš večer jedí, jiní, aby je netlačil žaludek, nejedí vůbec nic a pak se budí hladem. Přirozený spánek může ale také narušovat hluk, světlo, pohyb partnera nebo buzení dítěte.
Podle odborníků trpí menšími či většími poruchami spánku třicet až čtyřicet procent naší populace. Léčí se však jen nepatrný počet z nich.
Většina se snaží zvládnout nespavost vlastními silami anebo, což je častější, se pokoušejí svůj problém ignorovat. Což se nevyplácí. Nejčastějšími důsledky nespavosti jsou únava, podrážděnost, poruchy paměti, trávicí potíže nebo bolesti hlavy, krku a zad.
Nespavci mají i čtyřikrát větší riziko depresí a hrozí jim také o něco více závislost na alkoholu.
Ačkoliv se nespavost považovala dříve za problém starších lidí, v současnosti se počet nespavců velmi zvýšil. Narůstá počet mladších žen a žen ve středním věku, které si na poruchy spánku stěžují. Mají starost o děti, pracovní zátěž a doma je ještě čeká druhá směna.
Myšlenek, jak to všechno zvládnou, často nejsou schopné se zbavit ani před spaním. Takovým ženám hrozí zhoršování nálady, úbytek energie, podrážděnost, nesoustředěnost.
Faktory, které nejvíce zvyšují pravděpodobnost vzniku nespavosti:
- Ženské pohlaví
- Věk nad šedesát let
- Zdravotní obtíže
- Deprese
- Rozvod nebo ztráta blízkého člověka
- Dlouhodobý stres
- Podceňování zdravého spánkového režimu
Důležitým faktorem pro klidný spánek jsou také vhodné matrace (zdravotní matrace) a kvalitní lůžkoviny, jako ložní povlečení, prostěradla, polštáře, přikrývky a deky.
Proč potřebujeme spánek
Spánek se řadí spolu s dobrou stravou a zvládáním stresu ke třem nejdůležitějším podmínkám zdraví. Jeho význam tkví především v regeneraci centrálního nervového systému, což znamená, že jeho zhoršená kvalita se může projevit zhoršením myšlení, snížením pozornosti a pocitem únavy následující den.
- Spánek ovlivňuje tvorbu hormonů. Vylučování řady hormonů je totiž ovlivněno střídáním dne a noci. Pohlavní hormony a hormony kůry nadledvinek jsou vylučovány především ve dne. V období spánku pak převažuje například růstový hormon.
- Spánek je nezbytný pro naši imunitu. Ačkoliv krátkodobý nedostatek spánku může mít příznivý vliv na obranyschopnost, jeho dlouhodobý nedostatek imunitní systém podlamuje. Všimli jste si, že když jste nemocní, mnohem více spíte? Ospalost a horečka jsou totiž prvními příznaky infekce a naše tělo dobře ví, že spánek mu s ní v boji pomůže. Vědci prokázali, že v průběhu spánku se buňky v krvi, odpovídající za boj s infekcí a obranyschopnost, více mobilizují, rychleji vnikají do tkání a očisťují je od bakterií a virů. I proto nedostatečný spánek snižuje imunitu.
- V noci není naše kůže tolik namáhána jako v průběhu dne, nepůsobí na ni vítr ani UV záření. Má víc než ideální podmínky pro svou regeneraci. Proces buněčné obnovy je nejintenzivnější od jedné do tří hodin v noci.
- Když spíme, tvoří se růstový hormon, který u dospívajících umožňuje fantastické spalování kalorií a zpracování bílkovin, tuků a sacharidů.