Jak poznamenala agentura Reuters, stávky a protesty, které se konají po celé zemi, jsou velkým testem pro prezidenta Emmanuela Macrona. Ten za reformou stojí a říká, že je důležitá, aby se důchodový systém v zemi nezhroutil.
Odbory naopak doufají, že se stávky rozrostou v celospolečenský protest, i v souvislosti s narůstajícími náklady na život, a vláda bude nakonec donucena své plány změnit. I průzkumy veřejného mínění ukazují, že s navrhovanou reformou nesouhlasí naprostá většina Francouzů.
Stávka narušuje zejména veřejnou dopravu. Jak uvedl státní železniční podnik SNCF, v provozu je pouze pětina až třetina vysokorychlostních linek TGV a regionální vlaky nejezdí téměř žádné.
Na rušném pařížském nádraží Gare du Nord lidé spěchali, aby stihli několik fungujících spojení, zatímco zaměstnanci ve žlutých vestách pomáhali cestujícím zjistit, jak se mohou dostat tam, kam potřebují. Jeden z nich, 42letý Zoheir Djema, který na místo dorazil z nedalekého Chantilly, uvedl, že míří zase zpátky domů. Zjistil totiž, že odpoledne nepojedou žádné zpáteční vlaky.
V Paříži byly uzavřeny některé stanice metra a jeho provoz byl narušen, jezdilo jen pár vlaků. Beverly Gahinetová, která pracuje v restauraci, kvůli protestům dorazila pozdě do práce. Stávku ale podporuje, i když se jí neúčastní.
Ne každý měl nicméně podobné pochopení. „Nechápu to, stávkují pořád ti samí lidé … a my to musíme vydržet,“ uvedla realitní makléřka Virginie Pintová, která se snažila najít metro k cestě do práce.
Macron ve čtvrtek i přes problémy, které stávka vyvolala, dál trval na tom, že bude pokračovat v prosazování navrhovaných důchodových reforem. Na tiskové konference na francouzsko-španělském summitu v Barceloně řekl, že „musí provést reformu“, abych se podařilo zachránit důchodový systém. „Uděláme to s respektem, v duchu dialogu, ale také rozhodně a zodpovědně,“ dodal.
Zatímco Macron hovořil, pořádková policie zatlačila některé násilné demonstranty v jinak převážně pokojném pařížského pochodu. Podle Reuters se zdálo, že situace se po incidentu velmi rychle opět uklidnila.
Lidé jsou už naštvaní
Odborové svazy potvrdily, že stávkovat bude 70 procent učitelů na základních školách. Stávku zaměstnanců svolaly i největší francouzské odbory v ropném průmyslu CGT.
„Dnešní mobilizace bude velká. Jsme tady kvůli tomu, aby byl vládní návrh stažen,“ uvedl Frederic Souillot z odborové organizace FO. Podle šéfa největšího odborového svazu CFDT Laurenta Bergera jsou lidé „už hodně naštvaní“. Odboroví předáci nejspíš večer oznámí konání dalších stávek a protestů, dnešek je podle nich jen začátek.
„Na této reformě není nic dobrého,“ nechala se slyšet Rozenn Crosová z jihofrancouzského města Cannes, která se spolu s ostatními učiteli chystala rovněž stávkovat a připravovali si transparenty s nápisem „Ne 64“.
Posunutí věku odchodu do důchodu o dva roky by podle odhadů ministerstva práce mohlo do státní pokladny přinést několik miliard eur navíc potřebných pro každoroční vyplácení důchodů. „Tato reforma je potřebná a spravedlivá,“ zdůraznil ministr práce Olivier Dussopt.
Odbory ale tvrdí, že existují i jiné způsoby, jak zajistit, že důchodový systém nezkolabuje. Zmiňují například zdanění superbohatých, zvýšení příspěvků zaměstnavatelů nebo dobře situovaných důchodců. Nesouhlasí s tím ani protestující. „Měly by vzrůst platy a důchody, nikoli věk odchodu do důchodu,“ stálo na jednom z transparentů během protestu ve městě Tours na západě Francie.
S chodítkem do práce
„Jestliže reforma projde, budu si muset připravit chodítko,“ uvedla 53letá Isabelle, sociální pracovnice, která říká, že její práce je příliš těžká na to, aby odešla do důchodu o dva roky později. Nyní již důchodkyně Brigitte Menyová se protestu zúčastnila, aby ukázala, že je solidární se svými někdejšími kolegy. „64 let je příliš. A také jsem tady, protože už mám dost Macrona,“ dodala.
Reformu ještě musí schválit parlament, kde Macron ztratil absolutní většinu. Prezident ale doufá, že se mu změny podaří prosadit s podporou konzervativců.
Ekonomické dopady dnešní stávky nebyly bezprostředně jasné. Vláda se obává, že velký odpor by mohl povzbudit odbory, aby pokračovaly ve vleklých protestech, které by mohly ochromit ekonomiku právě v době, kdy Francie bojuje s inflací a snaží se zvýšit hospodářský růst.
