Představitelé olympijského hnutí se rádi tváří jako zastánci apolitické otevřenosti na všechny strany a neustále opakují (v nejrůznějších více či méně vynalézavých variantách) omšelou mantru, že „politika do sportu nepatří“. Je samozřejmě v pořádku bránit svět sportu před přímými zásahy politických veličin, i letmý pohled do moderní historie her pod pěti kruhy však svědčí o tom, že bojkoty z politických důvodů nejsou ničím novým. Pokračovat ve čtení
