„Köcher měl spolužáka na FAMU, který se dal k StB. A ten mu říkal: ‚Umíš jazyky, seš inteligentní, takové lidi potřebujeme. A je tu šance, že bys mohl být vysazen třeba v zahraničí‘,“ popisuje ve videu Köcherovy začátky Vladimír Ševela, novinář a autor knihy Český krtek v CIA. A tak se opravdu stalo. Köcher posléze podepsal vázací akt, získal krycí jméno Pedro a v roce 1965 odcestoval do Ameriky.
„Tam se v New Yorku a Washingtonu tajně scházel s československými rozvědčíky, kteří předstírali, že pracují jako diplomaté, to je klasické krytí, a předával jim zprávy,“ uvádí Ševela. S příchodem normalizace ale s Köcherem československá komunistická rozvědka přerušila spolupráci. Na počátku 70. let tak podal přihlášku do americké Ústřední zpravodajské služby (CIA), kam se v roce 1973 opravdu dostal.
„A tam začal rozehrávat tu dvojí hru,“ popisuje novinář. „Praha se o tom asi po roce dozvěděla. A Sověti řekli: ‚My se o to snažíme tak dlouho a nikoho tam nemáme, tak to mu musíte dát, co chce.‘ A samotný Jurij Andropov (tehdejší generální tajemník Komunistické strany Sovětského svazu – pozn. red.) věnoval Köcherovi jednorázovou odměnu 40 tisíc dolarů,“ dodává Ševela.
Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) odhalil československého dvojitého agenta až v roce 1984. Köcher byl odsouzen na doživotí za špionáž proti Spojeným státům. „Ale trvalo to týden a už stál na Glienickém mostě u Berlína, kde byl vyměněn za sovětského disidenta Anatolija Ščaranského, který odcestoval na Západ, a Köcher se vrátil do Prahy,“ uvádí novinář.
Podívejte se na video v úvodu článku, v němž se také dozvíte, kde Köcher po příchodu do Československa působil, s jakým politikem si ho zahraniční novináři pletli či zda něčeho ve svém životě litoval.
Ve videu byly se souhlasem tvůrce použity záběry z filmu RINO – Příběh špiona (2016, režie: Jakub Wagner).
